KM Cup - 3. místo
První červnový víkend jsme vyrazili na boxlakrosový turnaj do Kroměříže. Po měsíci dešťů rosničky hlásily slunné počasí, účast týmů na turnaji byla slibná, takže jsme se těšili na dobrý lakros.
Všechny auta si na víkend rozebraly manželky, rodiče a přítelkyně, takže jsme museli vyrazit vlakem. Osobák v Kojetíně na nás naštěstí počkal, takže jsme dorazili včas. Počasí bylo nádherné, až moc.
První zápas nás čekal s BATs Bratislava. I když jsme náš poslední zápas jasně vyhráli, díky improvizované sestavě na turnaji jsme si na ně moc nevěřili. Sestava vypadala následovně: do brány se obětoval Řízek, protože Karel měl v sobotu šichtu, v poli hráli Roman, Hanes, Kočka, Skalda, Jéňa, Máca, po dlouhé době se objevivší Jirka a Stoky, který držel boxlakrosku poprvé v ruce den před turnajem. Do zápasu jsme nastoupili aktivně a začátek zápasu tak byl velmi vyrovnaný, na začátku druhé půle si však netopýři vytvořili tří gólový náskok a vypadalo to s náma bledě. Našli jsme však v sobě ještě síly a začali jsme na soupeře tlačit. Z krátké vzdálenosti jsme se nemohli prosadit, místo toho jsme dávali netradičně šťastné góly z větší vzdálenosti a do konce zápasu se nám podařilo vyrovnat na 5:5. Rozhodovaly samostatné nájezdy. 3 z každé strany. Roman dal, Skalda a Jéňa ne. Řízek vychytal taky 2, takže se dál jelo po jednom nájezdu do rozhodnutí. Máca dal, Hanes dal, Kočka nedal, Bats pořád stejně. Skalda svůj opravnej pokus dal a Řízek vychytal a radovali jsme se z vítězství.
Druhý zápas jsme v naší mezinárodní skupině hráli proti Kosynierzy Wroclaw. Nevěděli jsme co od zápasu čekat, protože proti BATs hráli dobře. Jejich silnou stránkou byl rychlý pohyb a dobré nahrávky. Zápas začal a hned z počátku se začalo projevovat, že tým se soustředí hlavně na fieldlakros a organizace boxlakrosové hry jim trochu vázne. Naběhali toho sice hodně, ale především ve hře jeden na jednoho propadali jak v útoku, tak v obraně. Góly padaly jeden za druhým a stav na konci byl 17:3. Vyhráli jsme nejvýraznějším výsledkem celého turnaje. Akorát jsme si mohli víc potrénovat a zkusit něco nacvičit, místo té honby za góly.
Po zápase jsme si dali vepřoknedlozelo od taťky, k tomu pivo, druhy a pivo došlo. Tak jsme přešli na rum s kofolou a rum došel. A když už došel i džus, takže k vodce nebylo co pít, byl nejvyšší čas vyrazit na Slady. Po čtvrté ráno den uzavřel Skalda, když lezl ve stanu do spacáku: Ponožky si nechám, večer bude zima.
Ráno nás probudilo bušení míčku o manťák. Za chvíli asi bude deset, někdo se šel rozházet před prvním zápasem. Měl bych se pomalu probrat, v jedenáct pískáme. Kouknul jsem na hodinky a myslel jsem, že mě mrskne. Ještě nebylo ani 8. Mlaďoši z LCC Wolves asi chtěli, aby jsme se nevyspali a byli jsme na zápas s nimi unavení. Spíš už je ale svrběli ruce a prostě si nemohli pomoct. Před zápasem ještě dorazili Karel s Barym, kteří v sobotu nemohli. Dostali jsme se tak na slušný počet 10+1.
Semifinále proti mladým vlkům z Radotína nás čekalo až v jednu hodinu po poledni, v tom největším pařáku. Začátek zápasu vypadal dobře, vytvořili jsme si šance, ale neproměnili je. Mladící naopak proměnili své první 3 střely. Do týmu se začala vkrádat nervozita, začali jsme kupit individuální chyby, díky kterým jsme propadali a soupeř se dostával do přečíslení, která nekompromisně trestal. Vždy když jsme se trochu zvedali, dostali jsme další gól. Prohru 11:5 vidím hlavně v tom, že jsme nehráli jako tým a místo abychom se navzájem podpořili jsme se akorát hádali.
Po nešťastném výkonu v boji o finále nás čekal zápas o třetí místo, ve kterém jsme se znovu potkali s braty z Blavy. Nálada před utkáním nebyla dobrá, tak jsme si jen řekli, že zkusíme hrát v klidu s nasazením, kolektivně a hlavně bez hádání. A to se povedlo. Bylo to rozhodně naše nejlepší vystoupení na turnaji. Hráli jsme dobře od zadu a postupnými útoky jsme se dostávali do šancí, dali jsme 3 góly, soupeři se však před půlí podařilo korigovat na 3:2. Druhá půle už se jasně nesla v naší režii. Do šancí jsme soupeře příliš nepouštěli a když, tak byl Karel na svém místě. Nedostali jsme ani gól. My jsme jich dali 6. Činil se především Máca po rychlých přechodech z obrany. Ke konci jsme sice už mleli z posledního, ale soupeř už to naštěstí nedokázal využít nebo na tom byl obdobně. Rozžhavené slunce z nás vysálo energii do poslední kapky. Po zápase to vystihl Bary: Ke konci zápasu se o mě pokoušel infarkt.
Povedeným kolektivním výkonem jsme si tak dokráčeli pro pěkné 3. místo.
Díky pořadatelům, za dobře zorganizovanou akci a všem našim hráčům, kteří se zúčastnili. Zvláště bych vyzdvihl výkon Stokyho a Baryho, kteří s náma hráli poprvé a do týmu výborně zapadli.
Celkové pořadí na KM Cupu:
1. LC Pardubice
2. LCC Wolves
3. Highlanders LT
4. Bats Bratislava
5. Oupn tým
6. LK Kroměříž
7. Kosynierzy Wroclaw
2010-06-09 13:13:09 roman

